Moji milí, Zpravodaj BJB bude nyní přicházet na sbory v elektronické podobě a na nás je, abychom tyto zprávy mezi sebou rozšířili. Využívám tuto formu a tak si v tomto čísle přečtete zprávu o zahájení stavby v Budějovicích, o konferenci a o kurzu kazatelů, včetně přednášky o islámu.

Jsem vděčný Bohu za každého z Vás, kdo jste vstoupili do zápasu o spasení druhých, kdo jste se zapojili do sborového půstu začátkem roku, kdo jste se jakýmkoli způsobem podíleli na uspořádání evangelizačního koncertu JASu, kdo se věrně modlíte za nevěřící na svých seznamech.

Díky zázraku Boží lásky k nám jsme mohli prožít křest sedmi mladých lidí. A to k radosti nejen rodičů či nejbližších přátel křtěnců, ale celého sboru, když v atmosféře lásky věrně vyřizuje evangelium.

Moji milí, osloveni Božím slovem jsme vstoupili společně do modliteb a půstu za náš sbor, naše rodiny, za lidi v našem městě i za celou naši zemi.

Jóel 2:15  „Trubte na polnici na Sijónu, uložte půst, svolejte slavnostní shromáždění! Shromážděte lid, posvěťte sbor“ … volá Bůh skrze Joele i k našemu sboru, abychom si uvědomili, že ve všem, co děláme, jsme naprosto závislý na Jeho požehnání. V modlitbě a půstu voláme k Bohu pokorně o milost.

Dovolte mi malé ohlédnutí za výroční sborovou schůzí. Je nás v současnosti 30 členů a mám radost z toho, že náš sbor „žije“, že smíme plánovat křest, že se naše děti nevejdou do nedělní školy, že se daří mládeži. Děkuji Vám všem, kteří se podílíte na bohoslužbě - úvodem k modlitbám, zpěvem, hudbou, svědectvím, modlitbou. Děkuji za Vaši finanční obětavost, za účast při brigádě, úklidu nebo zajištění společného oběda. Často jde o drobnosti, bez kterých by ale sbor nebyl sborem.

Nakonec znovu připomenu naši vizi, náš výhled kupředu, náš cíl:

1. Směřujeme k tomu, aby každý sloužil ve sboru svým specifickým obdarováním a ve své službě rostl.

Moji milí, modlím se za to, aby tento rok byl rokem, kdy budeme moci z Boží milosti vstoupit do nových věcí, do nových služeb a být tak požehnáním pro vlastní sbor i toto město.

Chci Vás povzbudit k odvaze zkoušet sloužit v nových oblastech sborové práce.

1) Rádi bychom rozšířili hudební skupinu doprovázející chvály o další hudebníky a zpěváky. Neváhejte a hlaste se u Pavla Pospíšila.

2) Pokud mi chcete pomoci zanechat něco z toho, čím procházíme, i těm po nás, zvu vás ke spolupráci na sborové kronice. Potřebuji někoho, kdo sežene třeba fotografie, nebo staré články z Rozsévačů, datumy, jména, ale také vaše literární a výtvarné umění.

3) Ve sboru přibývá školáčků a tedy i možností s dětmi a jejich kamarády něco podnikat. Potřebuji někoho, kdo mi pomůže sloužit dětem nad rámec nedělní besídky.

4) Obrovský prostor pro službu je v sociální oblasti. A nemusí to být velkolepé projekty, ale především denní vytrvalá služba lásky. Zájemcům řeknu víc.

Nakonec znovu připomenu kroky, kterými jsme se vydali, abychom pomohli jednomu člověku ke Kristu.

1. Máme seznam tří lidí, za které se pravidelně modlíme.

2. Učíme se jim dávat znát svůj zájem a lásku.

Moji milí, měli jsme při slavnosti díkuvzdání příležitost pozvat naše přátele k slyšení evangelia a děkuju každému, kdo ji využil. Nenechejme se odradit malou odezvou lidí kolem nás a využijme další příležitosti, jako jsou blížící se vánoční svátky. Záchrana každého člověka je zázrak a proto se nepřestávejme modlit. Tento zázrak se ale děje na základě námi vyřízeného evangelia a proto věrně zvěme druhé k Ježíši.

Modlíme se už každý věrně za tři naše známé? Pokud nemáme přátele mezi nevěřícími, je něco špatně a hledejme způsoby jak se lidem kolem přiblížit. Přemýšlejme, jak druhým projevit naši lásku.

Jsem rád za každého, kdo se jakýmkoli způsobem zapojil do zajištění Sjezdu delegátů. Díky sněhovému překvapení na silnicích nebyl sjezd málem usnášeníschopný. Hlavním a v podstatě jediným bodem jednání bylo schválení takzvaného Základního dokumentu, který po nás žádá nový církevní zákon. Z dalších věcí zmíním rozhodnutí, že si sbory budou od příštího roku platit předsedu odboru mládeže a Biblická škola v Olomouci se bude jmenovat DORKAS.

Zjistil jsem, jak málo toho víme o církvi v zemích třetího světa a o modlitebních iniciativách za pronásledované křesťany. V obsahu několika článků se k tomuto vracím. DK

Moji milí, zvu vás k spoluúčasti na tvorbě našeho sborového zpravodaje. Uvítám vaše informace, svědectví, úvahy, ale třeba i něco na odlehčení. Vyhlašuji soutěž o nejnej název, ať se to nejmenuje jen „suše“ Zpravodaj.

Dovolte mi teď shrnout události měsíce října ve sboru. V neděli 13.10. sbor na své schůzi po společném obědě přijal za členy Honzu a Lenku Mynářovi, rozhodl využívat kostel výhradně pro akce k Boží oslavě, pro akce církve, rozhodl odstěhovat šatnu z místnosti pro děti a rozhodl umístit na přední stranu modlitebny kříž a nový verš. Odpoledne mne pak kazatel Miloš Šolc za celou BJB uvedl při slavnostním shromáždění do služby kazatele našeho sboru. Z říjnových aktivit zmíním snad ještě návštěvy na slavnostech díkuvzdání v Liberci a Brništi a cestu mladých na Konferenci mládeže, která se o letošních podzimních prázdninách konala v Brně. Děkuji také všem, kteří se jakkoli podíleli na brigádě a dalších pracích na kostele.

Jsem rád za diskusi při sborové schůzi i při biblických hodinách. Je dobré, že se učíme se sdílet a respektovat se navzájem i při různosti našich názorů třeba na výchovu dětí či svěcení neděle. Je nádherné vědět, že jednota církve nestojí a nepadá s názory, ale že spočívá v Ježíši Kristu a Boží lásce, která je vylita do našich srdcí skrze Ducha svatého.  DK

Moji milí, držíte v ruce první číslo sborového zpravodaje, který by měl být prostorem pro vzájemné informování se, místem pro zprávy a svědectví, na které už při nedělních bohoslužbách nezbývá čas. Přeji si, aby každý člen sboru byl plně součástí společného života a služby a být informován je k tomu asi tím prvním předpokladem.

Ve zprávě z výroční sborové schůze čtu, že začínáme být vymírajícím sborem. Věřím, že Boží plán pro nás je jiný. Sním o silném a zdravém sboru, o sboru misijním a rostoucím, o sboru, kde má každý prostor sloužit svým jedinečným obdarováním.

Prvním krokem pro nás je vzít tento cíl vážně, modlit se za něj a udělat pro to vše, co je v našich silách. Nejdůležitější a asi nejobtížnější bude začít růst. Kdyby každý z nás v nejbližší době získal pro Ježíše jediného člověka, sbor se zdvojnásobí a díky nově obráceným získá obrovský misijní náboj.

Každý z nás má v Božím plánu záchrany světa své nezastupitelné místo. Vážně se ptejme, co je náš úkol, naše obdarování, naše zodpovědnost. Věřím, že se blíží doba, kdy budeme mít třeba vlastní sociální práci či misionáře v zahraničí.